Co je to pivo a jak vzniká

Něco víc o pivu

Pivo je alkoholický nápoj, sestávající obvykle z vody, sladovaného zrna obilí, ochucený chmelem a připravený za pomoci pomalého kvašení.

Výroba piva začíná šrotováním. Slad se rozdrtí na šrotovníku, který musí být optimálně nastaven.

Varný proces začíná vystírkou, tedy smícháním rozdrceného sladu s vodou. Vystírkou začíná proces, který se nazývá rmutování. Během tohoto procesu štěpí přírodní sladové enzymy látky, obsažené ve sladu, na jednodušší.

Následuje scezování, což je proces oddělení sladiny od tuhých zbytků sladu, nazývajících se mláto.

Sladina se pak vaří s chmelem. Po dokončení chmelovaru vznikne mladina. Mladinu je potřeba opět rychle oddělit od chmele a zchladit na zákvasnou teplotu. Přidáním kvasnic do mladiny začíná hlavní kvašení, které probíhá ve zvláštním prostoru s kvasnými káděmi, zvaném spilka. Teplotu hlavního kvašení určuje typ kvasnic. Hlavní kvašení představuje jednu z rizikových fází výroby piva a výrazně se podílí na jeho výsledné chuti.

Po ukončení hlavního kvašení získáme mladé pivo. V případě spodně kvašených piv pak začíná dokvašování v ležáckých tancích. Do svrchně kvašených piv se těsně před stočením přidávají živé kvasnice a cukr, který potřebují pro další fermentaci.Dále pak může následovat chmelení za studena, macerování ovoce, řezání piva atd..

Pak následuje finální úprava v podobě filtrace k zajištění mikrobiologické stability a čirosti piva.

Nakonec jen zbývá zvolit optimální obal a popřát všem milovníkům tohoto moku dobrou chuť!

Pivní druhy:

Existují dvě hlavní kategorie piv podle způsobu kvašení:

  • piva svrchně kvašená – aly
  • spodně kvašená – ležáky

Ale

Jako jeden ze dvou nejvýznamnějších druhů piva představuje svrchně kvašené pivo ten nejstarší pivní styl vůbec Oproti ležáku disponuje výraznější kvasnicovou chutí a celkově komplexnějším profilem. Mezi styly aleu se řadí následující piva :

Stout: ale vyrobený za použití praženého ječmene, který mu dodává bohatou, temnou barvu.

Porter: podobný Stoutu, při jeho výrobě se však používá ječmen nepražený.

Pale Ale: svrchně kvašené pivo, které má oproti porteru a stoutu světlejší, zlatavou nebo měděnou barvu. Nejznámější z této kategorie je English Pale Ale (EPA), American Pale Ale (APA) a Indian Pale Ale (IPA).

Pšeničné pivo: světlý ale, při jehož výrobě se používá slad, tvořený alespoň z poloviny sladem pšeničným.

Ležák

Toto pivo se připravuje za pomoci spodního kvašení. Přestože se jeho různé varianty liší, chuť má většinou říznou, čistou a jemnou.

Mezi druhy ležáku se řadí:

Pilsner: světlý ležák s vyšším obsahem chmele, než je u tradičních ležáků běžné.

Dortmundský: ležák silnější sladové chuti, méně chmelený. Světlé, ale sytější barvy oproti Pilsnerům.

Bock: německý nasládlý a silný ležák, s barvou od světlě oranžové až po hnědou.

Marzen: podobný bocku, ale načervenalé barvy.

Vídeňský: ležák polotmavé rudé barvy s jemně nahořklou kořeněnou chutí.

A na závěr několik poznámek k plzeňskému ležáku. V Plzni se do roku 1842 kvalitní pivo nevařilo. V konkurenci pivovarů v Rakovníku, Kutné Hoře a některých pražských, rozhodně neobstálo. Proto plzenští radní vyslali Martina Stelzera prozkoumat nejmodernější pivovarské technologie. V Anglii Stelzer objevil způsob zpracování sladu horkým suchým vzduchem, nikoli nad ohněm. Vznikl tak slad, který umožňoval vyrobit světlé pivo. Ve šťastném spojení s bavorským sládkem Josefem Grollem pak vzniká 5. října 1842 fenomén v podobě ležáku Pilsner. K uvaření prvního piva použil Groll kvasinky spodního kvašení, které si přivezl z Bavorska. Zkombinoval je s českými surovinami, jako je žatecký chmel, velmi měkká plzeňská voda a především výše uvedený světlejší slad, připravený v nové plzeňské sladovně novou anglickou technologií. 11. listopadu 1842 byla naražena jeho první várka, která sklidila velký úspěch. A sklízí ho i dnes v podobě celého českého pivovarnictví. Ať Vám jeho špičkové produkty chutnají i u nás v Piváriu Hlavák !

Dobrou chuť Vám přeje Ivo Š. a Kamil P.